Když Dobrodruh otevřel oči, lekl se! Usnul a úplně zapomněl, že včera večer nasedl v Praze do letadla, které ho teď nese za novými zážitky.
Kouká z okýnka. Venku už je světlo, krajina se změnila a on pod sebou vidí spoustu modrých střech. A jak letadlo klesá, kouká dolů na silnice, po kterých se prohání mraky lidí na motorkách! Phnom Penh čeká!!!!! (čti Nom Pen)
??? Otázka pro tebe ???
Víš na jakém kontinentu se nachází město Phnom Penh?
Ne? Nevadí! Zkus si tipnout!
Víš!? Párada! A stát by jsi taky věděl/a?
Dobrodruhem projíždí vlna vzrušení! Ještě nikdy v Asii nebyl. Těší se! Bojí se! Tak to má vždy před vstupem do neznáma. Ale náš Dobrodruh je optimista a ví, že to bude všechno v pohodě. Cítí naráz, letadlo přistálo a nové dobrodružství může začít!
“Tady je o dost tepleji než doma,” říká si Dobrodruh a svléká si svou oranžovou mikinu při výstupu z letadla. Pokračuje dál s davem skrz imigrační oddělení a do pasu dostává na celou stránku krásnou nálepku na které třpytivým písmem stojí: „Tourist Visa – Kingdom of Cambodia“ neboli Turistické vízum – Kambodžské Království. Ano! Kambodža je království.
“Doufám, že se můj batoh někde cestou nezatoulal” říká si v duchu Dobrodruh, když stojí u výdeje zavazadel! Ale jen co to dořekl, už vidí jak po páse jede jeho nejmilejší zelená krosna na cesty! “Uf!” Dobrodruh cestuje nalehko, je to správný “batůžkář”, který ví, co je potřeba a co ne.
??? Otázka pro tebe ???
Co by jsi si sbalil na cestu do Asie ty?? Co jsou pro tebe nepotřebné věci? A bez čeho si myslíš, by ses na cestách naopak neobešel?
Dobrodruh si hází svou krosnu mazácky přes rameno a rozhlíží se kolem. Kudy ven??? “Aha! EXIT!” To znamená východ, uvažuje Dobrodruh a vydává se tím směrem.
To už stojí před letištní halou na takovém malinkém náměstíčku lemovaném malými budkami. „To je ale hic“ říká si a utírá si z čela kapičky potu. Cestovatelská mise číslo jedna je zakoupení SIM karty do mobilu. V Kambodži bude nějakou chvíli, tak je rozumné mít místní číslo. Naštěstí ty malé budky všude okolo nabízejí právě SIM karty pro turisty.
“Suzdej” říká jako pozdrav Dobrodruh, když přichází ke stánku kde sedí pěkná snědá slečna s černými vlasy, širokým nosem a milým úsměvem.
??? Otázka pro tebe ???
Víš jakým jazykem se v Kambodži mluví?
Dobrodruh v letadle naučil pár khmérských frází, protože ví, že trocha snahy mluvit jazykem země, kterou navstěvuješ místní vždy potěší!
Ano, jazykem v Kambodži je Khmérština, jejíž abeceda má rovných 74 znaků.
Mise splněna! Dobrodruh má v mobilu funkční kartu na 30 dní. Posílá domů zprávu:
Ahoj rodino! Poslušně hlásím, že jsem v pořádku přistál v Phnom Penh! V letadle jsem seděl vedle hrozně milé paní. Říkala, že zná strejdu Honzu z Budějovic. Prý s ním chodila na základku! Svět je malý! Mějte se! Zase se ozvu!
!!! Pamatuj si: správný Dobrodruh se nikdy nezapomíná hlásit domů !!!
Tak, a teď začíná ta pravá sranda. Dominik se musí nějak dostat na adresu, kterou má napsanou na kuse pomačkaného papíru a nervózně ho žmoulá v ruce.
Ve městě Phnom Penh ulice nemají jména. Pouze velké ulice, kterým se říká Bulváry jsou pojmenovány po významných osobách z Kambodžské historie, ostatní obyčejné ulice mají pouze čísla. Náš Dobrodruh míří do ulice s číslem 123. Chystá se totiž strávit pár dní u rodiny, kterou našel přes “couchsurfing”. Víš co to je? Couchsurfing je taková vymoženost dnešní internetové doby spojená s odvěkou laskavostí lidí. Na stránkách couchsurfing.com můžeš najít dobré duše, kteřé tě nechají zadarmo přespat, prostě třeba u nich na gauči. Ty jim jejich pohostinnost můžeš oplatit svou pomocí v kuchyni, úklidem a vypravěním o své zemi. Skoro jako moderní „Hloupý Honza “, nemyslíš”?
Tak, a teď zpět za Dobrodruhem. Ten se musí dostat do ulice číslo 123.
Nejlepším druhem transportu pro turisty v Kambodži jsou takzvané Tuk Tuky. TUK TUK, je takové sympatické vozítko. Něco jako kočár pro chudší princeznu, který je místo koně tažený motorkou!
Před letištěm stojí spousta Tuk Tukářů nabízející svoje služby. Dobrodruh se k nim přibližuje. Řidiči cítí kšeft a začíná hlasitý boj o zákazníka. “Tuk tuk! Tuk tuk! Pane! Pane! Chcete Tuk Tuk!” Ale, koho si vybrat? A za kolik?
Víš že v Kambodži nejsou dané pevné ceny? A jako zákazník nemusíš přijmout cenu, kterou ti prodávající nabízí? Líbilo by se ti to?
“Tuk Tuk! Tuk Tuk!” se ozývá ze všech stran. Je to blázinec. Dobrodruh se potí, srdce mu buší…na takové situace ještě zvyklý není. Kdo to kdy viděl, aby se o tebe taxikáři v Praze přetahovali. Nechce se mu smlouvat. Trochu se stydí!!! Ale zas nechce platit zbytečně moc peněz. Ježišmarjá, to je situace!!
Bude řidič vůbec vědět kde je ulice 123? Bude umět alespoň trochu Anglicky? Jsou to nervy. Ale to bude dobrý. Jeden hluboký nádech a jde se do toho!
Jste napjatý jak struny jestli to náš cestovatel zvládne?
To se dočtete zase příště!!!
