Velikonoční neděle

VELIKONOČNÍ NEDĚLE GIF_7

 

   

Neděle je dnem radosti a hodování po dlouhém půstu.

Tradiční půst trvá 40 dnů. Začíná po oslavách Masopustu a končí večer na Bílou sobotu.

Neděle je tedy dnem, kdy jsou na stole samé dobroty.

Křesťané oslavují Boží hod velikonoční nebo také Kristovo vzkříšení.

Tento svátek připadá vždy na první neděli po jarním úplňku.

Ježíšovým zmrtvýchvstáním se ukázalo, že smrt není konec, ale začátek nového života.

I Slunce si údajně radostí třikrát povyskočí.

batuzkarorNaši předkové si prý ráno přivstali a šli se podívat na nejbližší kopec.

 

Jak si vyrobit partu dobrodruhů, kamarádů_1

 

batuzkarorDo kostela pak přišli v novém oblečení, aby tak přivítali nový život. V neděli ráno se v kostelích slouží velikonoční mše. Na oltáři hoří velká bílá svíce – paškál, který byl zapálen v sobotu večer během velikonoční vigilie. Boží hod byl tedy nejradostnějším dnem v roce.

V tento den bývalo zvykem oslavovat a bavit se. Pořádaly se různé hry a zábavy, zpívalo se a hodovalo.

batuzkarorBývalo také zvykem obdarovat své blízké něčím novým. U nás k tomu máte do pondělní půlnoci ideální příležitost:

 

HESLOVELIKONOCE mobil

Aktivační tlačítka

 

 

V tento den se lidé hojně navštěvovali, dodnes se na Velikonoční neděli schází rodiny ke slavnostnímu obědu.

batuzkarorLetos se to v mnoha rodinách nepovede, tak nezapomeňte babičkám a dědečkům zavolat a poslat jim třeba nějaký veselý obrázek nebo jim řekněte koledu, co jste se dnes naučili.

 

koledy

 

Co se na Velikonoční neděli tradičně jedlo?

Tradiční velikonoční oběd byl velmi bohatý. Někde bývalo zvykem na začátek oběda rozdělit vařené vejce na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny a pak vejce společně sníst. To mělo sloužit k upevnění rodinných vztahů a soudržnosti.

K obědu byl vydatný masový vývar a pak jehněčí nebo telecí maso, mladá kuřátka či holoubátka, velikonoční nádivka, klobásky či dušená šunka. Trochu dobrot dostala i domácí zvířata.

Na stole nikdy nesměl chybět mazanec a beránek.

batuzkarorMazanec má svým tvarem symbolizovat Slunce – tedy symbol jara a života. Mazanec původně býval ze slaného těsta. Později se začal péci ze sladkého kynutého těsta, ve kterém jsou podle kraje a zvyklosti přidané mandle, rozinky, případně ořechy či kandované ovoce. Správný mazanec má být ozdobený křížkem, který se dělá naříznutím a zdůrazní mandlemi. V souvislosti s mazanci se říkalo: dáte-li kus mazance, dostanete mládence. Děvčata tedy věnovala kus mazance mládencům, kteří se jim líbili.

batuzkarorZatímco pečení mazanců je stará tradice, velikonoční beránek se do tradičních dobrot zařadil až v 19. století a to nejprve ve městech. Forma na pečení beránka nebyla v dřívějších dobách levná a mohly si ji dovolit jen bohatší rodiny.

Často býval beránek i vystavován v okně. Říká se, že kdo na velikonoční Boží hod sní kus beránka, vždy najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.

V některých krajích se jezdily slavnostní jízdy na koních, aby se požehnalo polím. Jinde se pole obcházela a lidé se modlili za úrodu.

Také bývalo zvykem dát kus mazance a vejce na kraj pole, na zahradu a do studny aby byla dobrá úroda, dostatek ovoce a vody.

batuzkarorPranostiky zní:

  • Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu
  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni
  • Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo
  • Kdo na Velikonoce nesní ani jedno vajíčko, smutný bude brzičko
  • Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů

 

 

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.