Rodina pronajmula svůj dům, koupila čtvrtstoletí „mladej“ obytňák a vyrazila na roční cestu. Pomáhali na farmách za stravu a bydlení. Co obnášelo uskutečnit svůj sen o dlouhý rodinný cestě, jak to probíhalo a splnilo to jejich očekávání?
Další PODCAST pro malé i velké dobrodruhy je tady! Ve studiu nás navštívili Tereza a Honza Rychtaříkovi.
Měli jsme skoro tříletý dvojčata, Kryštofovi bylo 10 a Matějovi 16, žili jsme tehdy takovým „běžným“ životem, jak jsme si mysleli, že tak to má být, takže jsme se snažili poskytnout dětem, co jsme v tu dobu považovali, že patří k tomu „šťastnýmu dětství“. Takhle jsme žili v podstatě dlouhý roky, až tady s dvojčatama, kdy toho začalo být nepoměrně víc, tak jsme začali cítit, že je něco fakt hodně špatně, že nám to nedává smysl. Jestli tohle byl ten cíl, kam jsme to naše úsilí směřovali takže to se nám nelíbí a že tohle přece nemůže být to, co jsme si od toho našeho rodinnýho života přáli a že takhle nechceme dál. Začali jsme hledat, co je špatně a co bysme měli změnit, až jsme postupně malýma krůčkama z jednoho nápadu, kterej se nabaloval myšlenkama rozhodli, že už jsme tak daleko, že je na čase udělat fakt velkej radikální krok.
Je síť, která sdružuje farmy, kam můžete přijet pomáhat za bydlení a stravu. Takže jsme se rozhodli, že pojedeme na dýl. Na začátku jsme chtěli jet na dva měsíce, ale pak jak jsme si říkali, co s domem, že pronajmout ho na 2 měsíce se nevyplatí a najednou z toho byl rok.
Asi to předčilo naše očekávání, úplně ve všem. Měly jsme dvě farmy v Rakousku v září, pak přejezd na jih, aby nás nezastihnul sníh, protože jsme neměli zimní gumy.
Udělalo nám radost, že jsme mohli Rychtaříkovi na jejich cesty vybavit a oni to pro nás a hlavně pro naše dobrodruhy poctivě testují. Jako správní dobrodruzi vědí, že vrstvení je základ a proto si v klidu a pohodě můžou užít jak Alpy, tak i Španělsko s minimem věcí. V obytňáku jim proto nechybí například merino trička, nepromokavé bundy, outdoorové kalhoty a spoustu dalšího, co můžete omrknout TADY.
