Reportáž z dobrodružné výpravy s Lukášem Langmajerem za tajemstvím Brd

V neděli 12.9. 2021 jsme uskutečnili historicky první výpravu pro malé dobrodruhy. Naším průvodcem byl známý herec, táta dobrodruh a náš kamarád Lukáš Langmajer. Pojďte s námi znovu, cestou necestou, brdskou přírodou.  A příště pošlete vaše dobrodruhy s námi! 

Je ospalé nedělní ráno. Velitelský tým (Eva a Iva) + erární děti Niki, Anet a Kája vchází do budovy hl. n. v Praze. Nasazujeme si náhubky a proplétáme se davem. Na nádraží je tradiční cvrkot. U okýnka kupujeme skupinovou jízdenku směr Dobříš.  

Evča dává povel: "Stoupneme si támhle ke sloupu a vyndej tu vlajku s dobrodruhem, Nikčo!" Už je s námi i dvorní fotografka Zuzka! 

Ani roušky neskryjí náš úsměv od ucha k uchu. Dnešek je Promalédobrodruhy.cz obrovským mezníkem. Historicky poprvé pořádáme opravdickou dobrodružnou výpravu. Sen se stal skutečností a my u červeného sloupu na hlavním nádraží čekáme na děti, které se na výlet s námi přihlásily.  Jako první se z davu vyloupl Tonda, pak prima bráchové Vendelín s Vojtou. Pak Berenika, Honzík, sourozenci Vincent se Zoe a kámošky Anička s Aničkou. Zbytek dětí a Lukáš Langmajer se k nám připojí až na zastávce v Dobříši. 

Rozdali jsme s láskou dělané houstičky a balíček plný dárečků. Hodina a půl nám utekla dřív, než bys stačil říct "malý dobrodruh"! Seznamovačka, slovní fotbal, lodě a piškvorky ze Zápisníku malého dobrodruha a další srandy nás zabavily až na konečnou!  

Vyskákali jsme z vlaku a přibíráme do party: Agátku, Filipa a Martínka. Připojuje se k nám i Lukáš Langmajer s Mikulášem. Velký dobrodruh Lukáš se ujímá vedení. Svižným krokem procházíme Dobříší a zastavujeme ve stínu, na břehu rybníka Papež. Sluníčko svítí a my ladíme naši výstroj a výzbroj.  Slovo si bere Martínek a vysvětluje nám, co je to jeho nemoc ichtyóza.  Proč jeho kůže vypadá jinak a proč nesmí na sluníčko. Je to borec a jsme rádi, že je součástí naší dobrodružné partičky!  Ještě pár slov o tom, jak se chovat v přírodě. Ivča startuje hru na cestu: "klíště" a naše skupinka se vydává vstříc novým zážitkům! 

V nohách máme pár úspěšných kilometrů. A jedno je jasné, v naší skupince nejsou žádné bábovky, ale opravdoví dobrodruzi. Nikdo nefňuká, všichni šlapou jak švýcarské hodinky!  Zastavujeme pod zvláštním stromem, který vypadá jako planá hruška. Vlastně takový frňákovník.  Lukáš nám říká, že je to jeho oblíbený strom a moc rád pod ním sedává a přemýšlí, co asi takový strom za svůj život viděl. Tomuto listnáči je údajně 150 let.  

Tak si pod strom sedáme i my a užíváme si chvilky odpočinku. Děti samozřejmě nevydrží jen tak sedět. A Evča tahá z báglu tajný trumf! Dětské nožíky Opinel. Následuje zevrubná instruktáž jak nože používat, aby krev netekla. Vzápětí hlahol a smích střídá soustředěné ticho, dobrodruzi jsou až po uši ponořeni do ořezávání klacíků. 

Jde se dál! Asi pět minut se na nás počasí mračí a z nebe padá pár kapek. Nejsme z cukru a drobný deštík nám sandál fakt nerozhodí! Nerozhodí nás ani bahnitý potůček, který musíme překonat. Dva siláci z naší výpravy nabízí pomocné ruce a děti doslova přehazují přes bahýnko. Akorát Vojta si jaksi nespočítal kroky a zabořuje se až po kotník do bláta. Přezdívka bahňák ho nemine! 

Vycházíme na asfaltovou cestičku lemovanou lesem. Čeká nás cesta do kopce až na Studený vrch. Cestou nám dělá radost křišťálová studánka, kde se osvěžujeme doplňujeme naše lahve. Posilněni živou vodou zdoláváme poslední prudký úsek, který stojí mezi námi a obídkem. Agátka vychází z houští a její nožičky jsou poseté pupínky od popálení kopřivami! Není to žádný máslo a říká: " Pálí to. Ale dojdu to!"  To jsou slova dobrodruha! 

S úlevou shazujeme batohy z ramen a usedáme k jednomu stolu. Na Studeném vrchu na nás totiž čeká zasloužená odměna. Grilované masíčko chutná všem. Nejvíc Vojtovi s Tondou! Povídáme si a nabíráme síly. Ještě vybíháme na rozhlednu a kocháme se výhledem. Venda z Vojtou nám v dálce ukazují Karlštejn. Ještě fotečka pouhá – pro rodinu a zahajujeme sestup dolů.  

Sestupujeme v tempu. Není čas ztrácet čas. Vlak nepočká. Naše výprava se roztrhává. Respektive, Evča nabírá zpoždění páč za pochodu tiskne z Insta tiskárny fotky pro děti. Chce každému věnovat fotečku s Lukášem Langmajerem.  Čekání na Evču si s dětmi krátíme bezva hrou "na schovku trochu jinak". V tom se z kopce řítí Evča, co se snaží stihnout jako chobotnice vše, jen aby děti měly památku a říká: " Jdeme! Jdeme! Nestíháme. Ujede nám vlak! Zařídím naši dodávku" a s telefonem na uchu mizí za keřem! 

Ivča svolává děti schované po lese! Z křoví se vynořuje Vincent a jeho ségra Zoe hlásí: "On spadl do louže!"  

Bohužel to není vtip! Vincent má mokrý kalhoty i fusekle. To že nám může ujet vlak mu nevadí. A z jeho výrazu je jasné, že v mokrém už neujde ani centimetr. A tvrdí, že náhradní oblečení nemá! "Team work makes it dream work" Anetka mu půjčuje šusťáky (které díky bohu nejsou růžové) a jeho ségra ho souká do ponožek! Vincent je převlečený rychleji než pneumatiky formule 1!  

Pak už to jde ráz na ráz! Výletníci jsou Lukášem oficiálně přijati mezi opravdové dobrodruhy. A každý dostává čestné uznání od lídra výpravy. Občerstvujeme se výbornou domácí buchtičkou.

Už je jasné, že vlak nemáme šanci pěšky stihnout! Situaci zachraňuje dobrodružná dodávka a postupně odváží děti na nádraží!

Bylo to drama. Ale stihli jsme to! Vlak měl nakonec zpoždění, tak jsme i čekali my na něj!  

Ve vlaku už jen odpočíváme a dojídáme, co nám zbylo! Spokojený úsměv na tvářích malých dobrodruhů je největší odměnou pro nás dospěláky.  

Byl to den nabitý zážitky a dobrodružstvím s opravdu úspěšnou bilancí. Žádné puchýře. Slziček pár. Jídla a pití nadbytek. Škrábance dva, několik pádů bez breku. Jeden pád do louže! Spousta smíchu a povídání, mrak vzpomínek k uchování! Tak kam to bude příště?  My už to víme a vy nás sledujte na facebooku nebo instagramu, kde to žije a tyhle zprávy tam najdete taky.

Děkujeme, že jste nám půjčili vaše poklady!  

Dobrodružství ZDAR!